KŘOVÍ

Na pustém poli
Prosyceném krví
Kde neroste zhola nic
Na samotném okraji
Nejvzdálenějšího cípu
Malinkatý zázrak zrodil se

Až tam vzadu
Na samotném konci
Zahlídnout lze víru
Keříček, jenž lístky zelené má
Nejkrásnější krása ze všech krás
Na šedivém poli

Vítr skučí dál po poli
Lístky keříku ovívá
Naděje příslibu života
Hle tam uprostřed
Vykvétá malý květ
Z ničeho nic

Zvláštní to věc
Jen přistup blíž
Ať zříš ten kvítek proradný

Onen kvítek není kvítkem
Ne jak každý jiný
Život vzal a nedal
Vzal a nikdy víc nevrátí
Oči v sloup se obrací
Je konec války

(16/09/2001)